Jakou zubní pastu zvolit proti paradontóze a zánětu dásní?

Základem každodenní ústní hygieny je čištění zubů vhodně zvolenou zubní pastou. Kromě zubního kartáčku a zubní pasty je důležité používat zubní nit nebo dentální pásku k čištění aproximálních ploch zubů. Látky obsažené v zubních pastách umožňují výrazně zlepšit účinek mechanického odstraňování zubního plaku a usazenin na našich zubech. V závislosti na svém složení mají zubní pasty nejen čistící účinek, ale obsažené účinné látky mohou mít také baktericidní nebo bakteriostatický účinek a zklidňovat zánět dásní (gingivitida) a parodontu (parodontitida).

Nabídka dostupných zubních past na trhu je široká a vybrat tu správnou zubní pastu není pro pacienty vždy snadné. Mnoho lidí používá ze zvyku stejnou zubní pastu po celá léta. Ve většině případů je to dobré řešení. V případě zánětu dásní nebo parodontitidy bychom však měli sáhnout po přípravcích, které pomohou bojovat proti zánětu a zmírnit jeho nepříjemné příznaky.

 

Jak funguje zubní pasta?

Zubní pasty obsahují mnoho složek. Vzhledem k jejich funkci rozlišujeme následující skupiny:

• abraziva,
• leštící látky,
• pěnidla,
• ochucovadla,
• zahušťovadla,
• konzervační látky a bakteriostatické látky,
• a biologicky aktivní látky.

 

Důležitými složkami z pohledu množství látky v zubní pastě i s ohledem na funkci výrobku jsou abraziva a leštící látky. Tvoří 25 až 50 % obsahu zubní pasty a plní základní funkci v procesu čištění a odstraňování bakteriálního plaku a zabarvení vnějšího původu.

Pěnidla neboli detergenty jsou povrchově aktivní, čímž usnadňují odstranění zubního plaku1. Z lékařského hlediska jsou nesmírně důležité různé specifické látky, které určují výběr zubní pasty pro konkrétního pacienta. Mohou to být fluoridy, které působí proti zubnímu kazu a zklidňují citlivost zubů, a také látky jako chlorhexidin, které mají antibakteriální vlastnosti. Jsou užitečné v boji proti zánětu dásní a parodontitidě.

Při výběru nejlepší zubní pasty pro vaše potřeby byste proto měli pečlivě věnovat pozornost jejím složkám.

 

Jak vzniká zánět dásní a parodontitida?

Onemocnění dásní a parodontu jsou běžným jevem. Studie prokázaly, že parodontitida je šestým nejčastějším onemocněním na světě²!

Zubní plak je složitá struktura, která obsahuje rovněž patogenní bakterie, jež jsou zodpovědné za vznik zubního kazu a zánětu dásní³. Bakterie zubního plaku vytvářejí organizované struktury; množí se a produkují toxiny, které poškozují zuby a dásně a vedou i k rozvoji zánětu dásní - tzv. gingivitidě. Zánět dásní se nejčastěji projevuje zarudnutím a otokem dásní. Charakteristické je také krvácení dásní, ke kterému dochází i při čištění zubů kartáčkem nebo zubní nití.

V další fázi zánět postihuje i závěsný aparát zubu - tzv. parodont. Zdraví dásní a parodontu je tedy podmíněno - do značné míry - správnou ústní hygienou a pravidelným odstraňováním zubního plaku^4,5. Zánět dásní bychom neměli podceňovat - naštěstí se jedná o reverzibilní stadium onemocnění. Neléčený zánět dásní však vede k nevratnému onemocnění - parodontitidě.

Je třeba si uvědomit, že bakterie osidlují celou ústní dutinu.  I na jazyku se nacházejí početné kolonie bakterií. Součástí každodenní ústní hygieny by proto mělo být i čištění jazyka speciálními čističi jazyka (škrabkami).

 

Jaká zubní pasta pomáhá předcházet zánětu dásní a parodontitidě a bojovat proti nim?

 

Bakteriální plak usazený na povrchu zubů je třeba denně odstraňovat zubním kartáčkem a zubní pastou. Jeho nesprávné a  nikoli důkladné odstraňování vede ke vzniku zánětu dásní a parodontitidy.

Výběr vhodné zubní pasty pro každodenní ústní hygienu pomáhá v boji proti patogenním bakteriím  - hlavní příčině zánětu a krvácení dásní. Dobrou volbou je v takovém případě pasta, která obsahuje složky, jako je zinek a amin. Obsah zinku v zubní pastě chrání dásně před opakovanými záněty. Pomáhá bojovat proti bakteriím přesně tam, kde je ho nejvíce zapotřebí - u okraje dásní, a rovněž snižuje schopnost bakterií ulpívat na povrchu zubů, čímž zabraňuje tvorbě zubního kamene. Díky tomu nejen zmírňuje příznaky zánětu, ale také bojuje proti jeho příčině.

Fluoridy v zubních pastách, např. aminfluorid a fluorid sodný, mají ověřený účinek proti zubnímu kazu. Při každodenním používání zubní pasty se fluorid zabudovává do krystalické struktury skloviny, což způsobuje, že se vytvářejí nové krystaly, které jsou odolnější vůči kyselinám - fluorapatit. Dalším důležitým mechanismem účinku sloučenin fluoru je remineralizace skloviny, tj. oprava poškození krystalické struktury skloviny, ke kterému došlo v důsledku působení kyselin bakteriálního původu.

Fluorid navíc inhibuje metabolismus bakterií, což přispívá ke snížení produkce těchto kyselin kariogenními bakteriemi. Používání zubní pasty s fluoridem alespoň dvakrát denně se považuje za účinnou a základní prevenci zubního kazu.

V případě zánětu dásní a parodontitidy je nezbytná také profesionální hygiena v zubní ordinaci. Je vhodné pamatovat na pravidelné prohlídky u svého zubního lékaře.

 

Zdroje:

 

1. Marcin Kasiak, Mirosława Kasiak, Pasty do zębów - skład i działanie, Rozmaitości, Polskie Towarzystwo Farmaceutyczne, 2009
2. Katarzyna Latusek, Adrianna Słotwińska, Ewa Żytecka, Płukanki do jamy ustnej - przegląd preparatów dostępnych na rynku, Asysta Dentystyczna, 1/2023
3. Paulina Mintzberg-Wachowicz, Złogi nazębne, Asysta Dentystyczna, 2018
4. Renata Górska, Tomasz Konopka, Periodontologia współczesna, Med Tour Press International, 2013
5. Anita Walczak, Sztuka mycia zębów. Praktyczny poradnik stomatologiczny dla pacjentów, PZWL Wydawnictwo Lekarskie, 2019