Bolest dásní: příčiny a následky

Onemocnění dásní je častým problémem. Většina pacientů si však toto onemocnění ani jeho důsledky neuvědomuje a k jednání nás obvykle přiměje až velmi nepříjemný a tísnivý příznak - bolest dásní. 

Proto stojí za to vědět, jak onemocnění dásní předcházet a jak prevenci zavést do svých každodenních hygienických návyků, abyste se problému bolavých dásní vyhnuli.

 

Bolest dásní: Co byste měli vědět?

 

Mezi varovné příznaky onemocnění dásní mohou kromě bolesti patřit např:

charakteristická změna barvy (od růžové přes červenou až po rudou),

změna tvaru (může dojít k otoku dásní),

krvácení (objevuje se nejen při zubním vyšetření, ale také při čištění zubů kartáčkem, zubní nití, mezizubním kartáčkem, a dokonce i při konzumaci tvrdých potravin)1.

 

Všechny tyto příznaky by nás měly znepokojit a přimět k návštěvě zubní ordinace. Vyplatí se však vědět, jak onemocnění dásní předcházet a jak prevenci zavést do každodenních hygienických návyků.

 

Jaké jsou příčiny bolesti dásní?

Bolest dásní je nejčastěji způsobena některým onemocněním dásní. Onemocnění dásní lze rozdělit do dvou skupin: podmíněná přítomností zubního plaku a nepodmíněná jeho přítomností¹.

Onemocnění dásní podmíněná přítomností zubního plaku

Zubní plak neboli bakteriální plak je složitá struktura tvořená převážně bakteriemi, které jsou zodpovědné za vznik zubního kazu a onemocnění dásní2. Bakterie zubního plaku tvoří dobře organizované kolonie - produkují toxiny, množí se a vytvářejí příznivé podmínky pro své soužití.

Bakteriální plak se usazuje jak supragingiválně (na povrchu zubů), tak subgingiválně (pod dásní) a poškozuje nejen dásně, ale i pod nimi ležící tkáně (tzv. parodont). Zdraví dásní a parodontu je proto podmíněno - do značné míry - správnou ústní hygienou a pravidelným odstraňováním zubního plaku^1,3.

Onemocnění dásní je však více než jen bolest dásní. Je pro něj charakteristická změna barvy (zarudnutí), tvaru (otok) nebo dokonce konzistence dásní.

Běžným příznakem zánětu dásní je krvácení, které se obvykle objevuje při čištění zubů kartáčkem nebo zubní nití. Pacienti, kteří při čištění zubů vidí krev, se snaží podrážděným dásním vyhnout zubním kartáčkem, což má za následek nedostatečné odstranění plaku z těchto míst, a tak se zánět zhoršuje. Jedná se o začarovaný kruh, který často provází pacienty, kteří si nejsou vědomi příčiny bolesti a krvácení dásní.

Epidemiologické studie ukazují, že zánět dásní vyvolaný zubním plakem je nejčastější formou onemocnění parodontu¹.

Onemocnění dásní nepodmíněná přítomností zubního plaku

Druhá skupina v klasifikaci onemocnění dásní, tj. onemocnění dásní nepodmíněná zubním plakem, zahrnuje takové příčiny problémů s dásněmi, jako jsou:

onemocnění dásní související s infekcemi dutiny ústní (bakteriálními, virovými nebo plísňovými),

a geneticky podmíněná onemocnění dásní.

Je však třeba si uvědomit, že ačkoli změny zdraví dásní nesouvisejí se samotným zubním plakem a po jeho odstranění rychle nezmizí, přítomnost zubního plaku nepochybně příznaky zánětu dásní zhoršuje¹.

Jaké jsou následky neléčených zánětů dásní?

Zánět dásní, bez ohledu na jeho závažnost, je vratný, pokud se odstraní příčina a další rizikové faktory¹.

Mezi faktory přispívající k zánětu dásní patří iatrogenní faktory. Jedná se například o nesprávně zhotovené výplně, přítomnost tzv. převislých výplní, nesprávně zhotovené protetické náhrady a ortodontické aparáty a také zubní nepravidelnosti, jako je například stěsnání zubů. Kromě toho mohou být zánětlivé změny modifikovány poruchami hormonálního a krvetvorného systému. Rozlišujeme stavy, jako je pubertální gingivitida, gingivitida spojená s menstruačním cyklem, těhotenstvím, diabetem a hematologickým onemocněním¹.

Neléčený zánět dásní (gingivitida) se může změnit v onemocnění s nevratnými následky - parodontitidu. Jedná se o onemocnění tkání obklopujících zub, které je charakterizováno úbytkem alveolární kosti s tvorbou parodontálních kapes. Stupeň destrukce parodontu je stejně jako v případě onemocnění dásní úměrný množství bakterií, které tvoří zubní plak. Následně se tvoří zubní kámen, usazený na povrchu zubů a dásní.

 

Co pomáhá na bolest dásní a jak jí předcházet?

Většina onemocnění dásní a parodontu úzce souvisí s přítomností usazenin na zubech a jejich množství se promítá do závažnosti onemocnění. Proto vyvstává otázka: jak léčit a zklidnit oteklé a bolestivé dásně?

Léčba gingivitidy (zánětu dásní) a parodontitidy (zánětu parodontu) by měla začít návštěvou zubního lékaře a důkladným vyšetřením parodontu. Zubní lékař pomocí speciální parodontologické sondy určí rozsah a stadium onemocnění a provede vhodnou léčbu.

Může být nutná odborná dentální hygiena, kterou může provést zubní lékař nebo dentální hygienistka³. Ta zahrnuje odstranění usazenin pomocí scalingu (odstranění bakteriálního zubního kamene ultrazvukem), pískování a leštění všech povrchů zubů. Během návštěvy zubní lékař nebo dentální hygienistka doporučí vhodné prostředky ústní hygieny a pomůcky pro čištění zubů a mezizubních prostor, jako jsou zubní nitě a mezizubní kartáčky.

 

Jak posílit dásně?

V případě prevence onemocnění dásní a parodontu hraje nejdůležitější roli každodenní ústní hygiena, tj. vhodně zvolené pomůcky - zubní kartáček a pomůcky pro čištění mezizubních prostor (dentální nit nebo páska a mezizubní kartáčky)3. Vhodným řešením může být také ústní sprcha, která stimuluje a posiluje dásně. Ústní sprcha používá proud vody k odstranění zbytků jídla a bakteriálního plaku3.

Je třeba si uvědomit, že boj proti zubnímu plaku hraje nejdůležitější roli nejen v prevenci, ale i v léčbě a udržování zdraví dásní a parodontu¹. Klíčové jsou také pravidelné prohlídky u zubního lékaře a návštěvy u dentální hygienistky, protože odhalení onemocnění v jeho počátečním stadiu je pro pacienta nejpřínosnější.

Počáteční příznaky zánětu dásní nejsou vždy viditelné pouhým okem. Jak tedy vypadají zdravé dásně? Měly by být světle růžové, bez otoku, nebolestivé a neměly by krvácet při každodenní hygieně.

 

Jaké přípravky ústní hygieny používat při bolestech dásní?

Základním preventivním opatřením proti zánětu dásní a parodontitidě je každodenní ústní hygiena a mechanické čištění zubů a dásní pomocí vhodně zvoleného zubního kartáčku - nejlépe s měkkými vlákny, a také čištění mezizubních prostor (zubní nití nebo dentální páskou a mezizubními kartáčky dostupnými v mnoha velikostech)³.

Aby bylo mechanické čištění účinné, nezapomeňte na správnou techniku čištění zubů a používání mezizubních pomůcek. Nesprávná technika čištění zubů může vést k ústupu dásní (kdy se tkáň dásní odtahuje od zubů a odhaluje kořeny pod nimi, což je často doprovázeno bolestí citlivých zubů). Nesprávná technika čištění zubní nití může vést k poškození dásní mezi zuby (dásňové papily).

Správnou ústní hygienu doplňuje výběr chemických prostředků ústní hygieny (zubní pasty, ústní vody). Pacientům s gingivitidou a parodontitidou jsou často doporučována antiseptika, např. na bázi chlorhexidinu. Snižují růst bakteriálního plaku a mají také antibakteriální, antivirové a antimykotické účinky^4,5.

Přípravky s vyšší koncentrací chlorhexidinu jsou určeny ke krátkodobé léčbě - používají se maximálně 14 dní, ne častěji než jednou za 6 měsíců (pokud zubní lékař nedoporučí jinak). V případě ústních výplachů s chlorhexidinem (např. ústní voda meridol® s CHX 0,2 %) se doporučuje vyplachovat ústa přibližně 1 minutu dvakrát denně4. Nezapomeňte však, že by se měly používat po konzultaci s lékařem nebo dentální hygienistkou.

Pacientům, kteří hledají dlouhodobé řešení a chtějí zlepšit své hygienické návyky a pečovat o stav dásní, lze doporučit přípravky obsahující sloučeniny, které pomáhají bojovat proti bakteriálnímu plaku (např. ústní voda a zubní pasta meridol®). Lze je používat denně a dlouhodobě.

 

Tipy a domácí podpůrné postupy pro zdravé dásně

Kromě správné každodenní hygieny a pravidelných zubních prohlídek je důležité dbát na správnou výživu. Zkušenosti zubních lékařů a vědecké výzkumy ukazují, že strava s nízkým obsahem bílkovin, vitaminů a nenasycených mastných kyselin, stejně jako anorexie a bulimie, mají významný, nepříznivý vliv na dásně a tkáně parodontu.

Ve stravě se doporučuje: kyselina askorbová (vitamin C), tokoferol (vitamin E), karotenoidy (prekurzory vitaminu A, β-karoten), nenasycené mastné kyseliny (omega-3) a také konzumace velkého množství zeleniny a ovoce¹.