Jakou ústní vodu zvolit při zánětu dásní nebo parodontitidě?

Mechanické čištění zubů (tj. čištění zubů kartáčkem a zubní nití či mezizubními kartáčky) je nejdůležitější a nezastupitelnou činností naší každodenní ústní hygieny. Výzkumy však ukazují, že samotné čištění zubů nestačí a neodstraní veškeré bakterie, které jsou součástí plaku pokrývajícího naše zuby.

Používání látek přispívajících k boji s bakteriemi plaku, které jsou součástí zubních past a ústních vod, je proto nesmírně důležité a doplňuje naši každodenní ústní hygienu. Na trhu je k dispozici mnoho ústních vod s různými složkami, což vyvolává otázky, jak ústní vody fungují? Vyplatí se je používat? Jakou ústní vodu bych měl zvolit, pokud se potýkám se zánětem dásní nebo parodontitidou? Vybrat správnou ústní vodu jistě není vždy snadné, ale tento článek vám může pomoci.

Co je to vlastně ústní voda?

Co je ústní voda? Ústní vody jsou doplňkové přípravky k udržování správné ústní hygieny. Bakteriální plak usazený na povrchu zubů je třeba denně odstraňovat zubním kartáčkem a zubní pastou. Nesprávné čištění zubů a nedokonalé odstraňování plaku může vést k zánětu dásní a parodontitidě (onemocnění parodontu). Používání ústních vod pomáhá dostat se do míst, která jsou pouhým zubním kartáčkem těžko dosažitelná. Je třeba si uvědomit, že boj proti bakteriálnímu plaku hraje nejdůležitější roli při léčbě onemocnění dásní a parodontu, stejně jako při prevenci a udržování jejich zdraví¹.

Ústní voda se doporučuje ke každodennímu používání také u pacientů s vysokým rizikem vzniku zubního kazu, používajících ortodontické nebo protetické pomůcky (např. snímatelné zubní náhrady), u starších osob, u pacientů, kteří se potýkají se zápachem z úst (halitózou), xerostomií (sníženou tvorbou slin), a také u pacientů po radio- a chemoterapii².

Jaké druhy ústních vod se nachází na trhu?

V závislosti na potřebách pacienta jsou na trhu k dispozici různé ústní vody²:

• ústní vody používané pro zdravé dásně a parodont (prevence),
• ústní vody používané při prevenci zubního kazu (prevence),
• ústní vody používané ke snížení citlivosti zubů (zklidňující/terapeutické),
• ústní vody používané při onemocnění dásní a parodontu,
• ústní vody pro děti (především prevence),
• ústní vody pro pacienty s xerostomií,
• ústní vody pro pacienty se zápachem z úst.

Ústní vody jsou obvykle určeny ke každodennímu použití jako prvek doplňující ústní hygienu.  Díky přítomnosti aktivních složek - například zinku a aminu - pomáhají bojovat proti patogenním bakteriím jako hlavní příčině zánětu a krvácení dásní. Jejich působení je rychlé a pomáhají bojovat proti bakteriím přesně tam, kde je to nejvíce potřeba - v oblasti dásní.

Sloučeniny fluoru jsou hlavní složkou ústních vod, které zabraňují vzniku zubního kazu. Fluoridy hrají klíčovou roli v prevenci zubního kazu a jejich působení lze vysvětlit třemi mechanismy.

Zaprvé - fluorid má antibakteriální vlastnosti (inhibuje metabolismus bakterií, což snižuje produkci bakteriálních kyselin, které způsobují zubní kaz). Díky tomu také přispívá ke snížení množství kariogenních bakterií v ústní dutině a ke snížení usazování bakteriálního plaku na povrchu zubů. Za druhé brání demineralizaci, tj. ztrátě minerálů ze zubních tkání. A nakonec - přítomnost fluoridových iontů vede ke zvýšené absorpci iontů a ukládání minerálů v zubních tkáních, díky čemuž jsou tyto tkáně posílené a odolnější vůči zubnímu kazu³.

Některé ústní vody mohou také obsahovat až 30 % alkoholu. Nejsou však vhodné pro každého pacienta. Ústní vody na bázi alkoholu vysušují ústa, proto se nedoporučují k dlouhodobému každodennímu používání. 

Jak ústní vody fungují?

Onemocnění dásní a parodontu jsou celosvětově dvě nejčastější onemocnění ústní dutiny. Podle posledních zpráv je navíc parodontitida šestým nejčastějším onemocněním na světě²! Hlavní příčinou zánětu dásní a parodontitidy je přítomnost škodlivých bakterií, které je součástí zubního plaku a hromadí se také tam, kde je zubní kámen.

Polská parodontologická společnost uvedla, že základem prevence a léčby onemocnění dásní a parodontu i zubního kazu je účinné čištění zubů. Avšak i po velmi důkladném a precizním mechanickém odstranění zubního plaku zubním kartáčkem zůstávají některé bakterie v těžko přístupných místech. Proto je důležité používat účinné látky, které jsou obsaženy v zubních pastách a ústních vodách.

Bakteriální plak, který není odstraněn z povrchu zubů, je příčinou vzniku zánětu dásní. Zánět dásní (gingivitida) je vratný stav, který se nejčastěji projevuje krvácením při čištění zubů a při zubním vyšetření (jemné sondování parodontologickou sondou). Často je patrné zarudnutí dásní a otok dásňových papil. Není neobvyklé, že pacienti s gingivitidou uvádějí přetrvávající nepříjemné pocity a dokonce bolest při dotyku (např. při čištění zubů) a také nepříjemnou kovovou chuť v ústech při krvácení dásní4.

Úprava techniky čištění zubů a používání vhodných přípravků ústní hygieny jsou receptem na zdravé dásně a parodont. Velmi důležité jsou také pravidelné preventivní prohlídky a pravidelné profesionální hygienické procedury v zubní ordinaci, protože neléčený zánět dásní se může změnit v nevratné onemocnění - parodontitidu¹.

Většina onemocnění dásní a parodontu úzce souvisí s přítomností usazenin a jejich množství se promítá do klinického průběhu onemocnění. Léčbě zánětu dásní nebo parodontitidy proto musí vždy předcházet profesionální hygiena v zubní ordinaci. Ta zahrnuje odstranění zubního kamene (obvykle ultrazvukem), pískování a leštění povrchu zubů. Často se také doporučuje aplikace antiseptik, např. ve formě ústních výplachů¹. Díky těmto opatřením je možné odstranit příčinu onemocnění a zmírnit nepříjemné příznaky zánětu.

Ústní vody s chlorhexidinem - co je to chlorhexidin?

Chlorhexidin je jednou z nejčastěji používaných chemických látek k redukci bakteriálního plaku a představuje "zlatý standard" v jeho chemické regulaci5. Má široké spektrum účinku proti bakteriím. V závislosti na použité koncentraci působí bakteriostaticky (potlačuje růst bakterií) nebo baktericidně (zabíjí bakterie narušením jejich buněčné membrány a zničením jejich buněk)^5,6,7.

Ústní vody s chlorhexidinem se používají nejen k léčbě zánětu dásní a parodontitidy, ale také jako přípravky, které snižují růst zubního plaku u pacientů se zvýšeným rizikem onemocnění dásní a parodontu, mezi které mohou patřit např:

• dospívající od přibližně 12 let (puberta a velké hormonální změny)
• těhotné ženy (zejména ty, u kterých byla před těhotenstvím diagnostikována gingivitida nebo parodontitida)
• pacienti s hormonálními problémy, především s cukrovkou 1. a 2. typu (nekontrolovanou nebo jen omezeně kontrolovanou)
• pacienti s onemocněním kardiovaskulárního systému
• kuřáci.

Chlorhexidin také ničí plísně a některé kmeny virů. Váže se na zubní tkáně a ústní sliznici a zabraňuje bakteriím přichytit se na jejich povrch. Protože působí na většinu mikroorganismů, riziko oportunní infekce není vysoké stejně jako riziko rozvoje bakteriální rezistence vůči jeho působení.

Pamatujte si, že v případě ústních vod s chlorhexidinem (např. meridol® s chlorhexidinem 0,2 %) se doporučuje vyplachovat ústa obvykle jen po dobu 2 týdnů a neopakovat používání takové ústní vody častěji než jednou za 6 měsíců. Jedná se o přípravek pro krátkodobé použití, a to i u osob se zvýšeným rizikem onemocnění.

Zdroje:

1. Renata Górska, Tomasz Konopka, Periodontologia współczesna, Med Tour Press International, 2013
2. Katarzyna Latusek, Adrianna Słotwińska, Ewa Żytecka, Płukanki do jamy ustnej - przegląd preparatów dostępnych na rynku, Asysta Dentystyczna, 1/2023
3. Zbigniew Jańczuk, Urszula Kaczmarek, Mariusz Lipski, Stomatologia zachowawcza z endodoncją. Zarys kliniczny, PZWL Wydawnictwo Lekarskie, 2018
4. Iain L.C. Chapple et al., Periodontal health and gingival diseases and conditions on an intact and a reduced periodontium: Consensus report of workgroup 1 of the 2017 World Workshop on the Classification of Periodontal and Peri-Implant Diseases and Conditions, Journal of Periodontology and Journal of Clinical Periodontology, 2018
5. Dorota Olczak-Kowalczyk, Joanna Szczepańską, Urszula Kaczmarek, Współczesna stomatologia wieku rozwojowego, Med Tour Press International, 2017
6. Maria Barańska-Gachowska, Endodoncja wieku rozwojowego i dojrzałego. Tom II, Wydawnictwo Czelej, 2021
7. Bolesława Arabska-Przedpełska, Halina Pawlicka, Współczesna endodoncja w praktyce, Bestom DENTOnet.pl, 2012